Ne každý ví, že největší bitvy, kterými kdy britská armáda prošla, se neodehrály ani za druhé světové války, ani za napoleonských válek, nýbrž za první světové války, kdy také britská armáda utrpěla největší ztráty. Jen za první den bitvy na Sommě přišla o 57 tisíc vojáků, z nichž 19 tisíc padlo!
A co víc, na Sommě se odehrály příběhy, kterým se těžko věří dodneška. Třeba ten o vojínu Jonesovi: Thomas Alfred Jones jako příslušník I. praporu Cheshirského pluku kopal s vojáky své roty zákop nedaleko Morvalu, když se dostal pod palbu odstřelovače. „Pokud mám padnout, ať je to v boji, a ne při kopání zákopu!“ prohlásil nasraně a vydal se proti odstřelovači. Než se mu jej podařilo najít a zabít, pět kulek prostřelilo jeho stejnokroj a přílbu. Dva další Němci jej chtěli zastřelit, když předtím zneužili bílé vlajky, za což také pochopitelně zaplatili smrtí. Následně Jones sám zaútočil na nepřátelský zákop, kde se mu vzdalo 102 ohromených německých vojáků. Ty pak dovedl - skrz těžkou dělostřeleckou baráž - až do britských linií.
Zatím jsem nedohledal, jak konkrétně se Jonesovi podařilo zajmout 102 Němců, kteří se v té době rozhodně nevzdávali na počkání, a už vůbec ne takto hromadně. Samotný fakt, že to dokázal, je ale prokázaný a nijak nezpochybňovaný. Jones byl za svůj čin vyznamenán Viktoriiným křížem a dostalo se mu značné slávy - zde je vyobrazení z dobového tisku (jde spíš o fantazii kreslíře než o rekonstrukci).
Zpracoval: Vít, Earl of Madrid
Žádné komentáře:
Okomentovat